|
Bylo pošmourno. Tahle zima stojí za starou belu, napadlo znuděnýho týpka když už projel všechny TV programy. Gamesy na jeho PC ho z nějakýho, jemu nevysvětlitelnýho důvodu, taky nudily. Snad si zajít na pifko. Tak jo, vyrazil.
Nálevna byla blízko a věděl, že v tuhle dobu bude beer lahodnej. Nikdy nechodil hned při otvíračce. Prvních pár korbelů radši přenechával nedočkavým štamgastům.Když vstoupil do putyky bylo vše při starým. Hustej, téměř nedýchatelej vzduch mu málem vehnal slzy do očí.
"Jedno?", zeptal se výčepák. "Jo". Udělal dobře. Pivko bylo natočený na třikrát jak tradice káže. Rychle zhltnul půlku piva. Pak tu druhou a poručil si ještě jedno. Úplně zapomněl na nudu, teď se bavil.
"Nazdar, máš tu volno?" "Sedej" Zapálil si Startku. "Jak se vede?", zeptal se Zdendy. "Dobrý." "Já sem zase nějakej nasranej" "Moc si to bereš." "No jo, ale když fabrika je samej kretén." "No co, teď tam nejsi." Měl pravdu. Jak to jenom dělá, že je tak v pohodě. "Ten blbec Stodola mě nasral!"
Dopil druhý a sáhnul po dalším co mu už stálo na stole. "Čus", "ahoj." Zacinkaly půlitry. "Dej si na něj bacha! Je to skřeček nevypočitatelnej." " Jo to sedí, ale já už vim jak na něj. Něco sem se vod tebe přece jenom už naučil. Něco na něj vím." "Hmm",zabručel Zdenda jako, že ho to nezajímá. "Zesral to na Lynči, poručil tu úpravu razníku." "Jo" přitakal Zdenda. "Ale máš pravdu, sme teď v putice a ne v práci." S úlevou se zakousnul do druhý poloviny třetího piva. "Ahoj Petře", vítal už z dálky Zdeněk kamaráda stejný věkový generace. Asi to tu vyklidim, napadlo Láďu, když viděl, že tenhle rozhovor je u koce. Rychle do sebe kopnul zbytek půlitru. "Tak se měj". "Čau" "Čau".
No jo, ale co teď. Venku bylo teplo. Teplo vzhledem k tomu, že byl leden až tropický. Nikde ani kousek zmrzlý vody. Tý woe to je vopruz tohle město mě pohřbí zaživa. Hospod tu bylo dost, snad víc něž je zdrávo. Ale do žádný se mu už nechtělo. Jednak tři pifka sou pro spravení nálady tak akorát a jednak věděl, že když jich má víc dělá bordel. Kdyby tu byl nějakej klub, nebo aspoň schopnej bar.
Zamířil teda zpátky domů. Lidi v týhle vesnici-městě mu jaksi nesedly. Byl zvyklej na život v hlavním městě. Tady to pro něj bylo dost upjatý. Musim už konečně vypadnout, napadlo ho už snad po stý.
|
