Klausova Velezrada.
V hlavní roli Karel Janeček
Ponekud potichoučku, stranou zájmu mocných médií, lobuje Karal Janeček spolu s iniciativou "Ne amnestii" za podání žaloby na Václava Klause pro velezradu.
Václav Klaus jako prezident je téměř nepostižitelný zákonem
s vyjímkou trestného činu velezrady a hrubého porušení ústavnosti ČR. Velezradou se rozumí "jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu". Žalobu může podat jen senát se souhlasem sněmovny.
Přesné znění v ústavě je:
1/1993 Sb.
ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 16. prosince 1992
Změna: 347/1997 Sb., Změna: 300/2000 Sb., Změna: 448/2001 Sb., Změna: 395/2001 Sb., Změna: 515/2002 Sb., Změna: 319/2009 Sb., Změna: 71/2012 Sb.
HLAVA TŘETÍ
Moc výkonná
Prezident republiky
Čl.65
(1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
Senátoři již předávají žalobu.
Velezradu senátoři zdůvodňují pěti skutky Václava Klause
- Svým podpisem nezavršil od 5. června 2012 ratifikaci Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, s nímž vyslovily dle ust. čl 39 odst. 4 Ústavy souhlas obě komory Parlamentu České republiky třípětinovou většinou
- Od 20. března minulého roku nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu a způsobil tak, že jsou neobsazena tři místa ústavních soudců, což mu muselo být známo minimálně od začátku jeho funkčního období. Ohrozil tak řádné fungování Ústavního soudu, jakožto ochránce zákonnosti a ústavnosti jednání státu.
- Amnestie, kterou Václav Klaus podle senátorů výrazně zasáhl do fungování trestní justice, výrazně ji demotivoval v další práci a oslabil důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva a v existenci prvku spravedlnosti v rozhodování soudů a činnosti orgánů činných v trestním řízení.
- Po celou dobu trvání svého funkčního období do dne podání této ústavní žaloby nerozhodl o jmenování Petra Langera soudcem, i když mu to uložil Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. června 2007. Tím hrubě znevážil autoritu soudní moci ve státě, zpochybnil ochranu základních práv a svobod soudní moci a povýšil zvůli a svévoli nad právo.
- Po značnou část svého funkčního období, tedy od 7. března 2008 do 5. řezna 2012 otálel s podpisem ratifikace Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě, s nímž vyslovily souhlas obě komory Parlamentu. Tím po dobu téměř čtyř let porušoval povinnost bez zbytečného odkladu podepsat dokument, s jehož ratifikací vyslovil souhlas demokraticky zvolený zákonodárný sbor.
Co dělat pokud chci žalobu podpořit? 
odkazy
|
